Fridrich: Mají mě rádi, nemají mě rádi…

Asi jako při známé dětské hře "má mě ráda, nemá mě ráda", si musí připadat dnes už bývalý pravděpodobný kandidát na ředitele ČT Milan Fridrich. Může si za to ovšem do značné míry sám. Mimo to, že politici mění názory jako ponožky, si Fridrich nepochybně vysloužil nejméně podiveně zvednuté obočí, když rozeslal svou známou SMS o tom, jak je všechno pod kontrolou… Následkem toho naopak pod kontrolou dnes není vůbec nic. Naštvaní členové Rady ČT včetně jeho největší zastánkyně Fibingerové o něm trousí nepublikovatelná slova, Ivan Langer si asi teď drbe hlavu, koho že si to vybral, a všichni další, kdo legitimně nebo nelegitimně ovlivňují volbu ředitele, se asi ptají, co by Fridrich vymyslel příště. Myslím, že takový zmatek bude mít jen jediné východisko a tím je nezvolení Milana Fridricha generálním ředitelem ČT. Uklidní se potom i extrémně vzdorovití televizní odboráři, kteří už kvůli Fridrichovi připravují spacáky a šijí revoluční prapory...

Lobbistka organizuje rozhodování státních orgánů o médiích

"Tomu bys nevěřil, co je dnes možné," říká mi jeden můj známý, vysoce postavený manager vlivného média.
Začal mi poté popisovat způsob, jímž známá lobbistka Jana Marcová (šéfka společnosti PAN Solution) organizuje rozhodování regulačních orgánů a státní správy o médiích, v tomto případě o zákoně o audiovizuálních mediálních službách (evropská směrnice).
Marcová podle něj formou SMS a emailů prokazatelně iniciovala setkání představitelů regulačních orgánů (ČTÚ, RRTV), ministerstev (MVČR, MPO), NKS, svých smluvních klientů (Nova, ČRa) a dalších dotčených subjektů.
Prostor pro toto lobbistické setkání Marcové vytvořil na své půdě ČTÚ. Záměrem bylo upravit připravovovanou novelizaci mediální legislativy tak, aby vyhovovala klientům lobbistické firmy Jana Marcové.
Přetože všichni výše uvedení zástupci státu na tuto nehoráznost přistoupili, vláda Jana Fischera nakonec navrženou legislativní úpravu neschválila. Pochopitelně nejde ale o tento konkrétní případ zákonné úpravy, ale o způsob, jímž je možné v Česku ovlivňovat legislativní proces a nepochybně také o nepřijetelný způsob jednání státních úředníků.

Ministr průmyslu a obchodu bude usilovat o změny v TPP. Tradičně se dá očekávat protireakce Novy

Nový ministr průmyslu a obchodu úřednické vlády Vladimír Tošovský bude, podle informací z ministerstva, požadovat odklad vypnutí analogového vysílání na Plzeňsku. K tomu by mělo dojít letos v září, tzn. v období vrcholících politických kampaní a voleb do Poslanecké sněmovny. Obyvatelé na západě Čech by tak měli k dispozici "už jen" digitální signál (DVB-T) a jak je obvyklé, po vypnutí analogového signálu se mohou vyskytnout problémy spočívající v nestabilitě či nedostupnosti digitálního signálu. To by mohlo ohrozit legitimitu voleb kvůli nedostupnosti informací. Tošovský upozorňuje na nutnost změny termínů vypnutí v Technickém plánu přechodu (TPP), který je vládním nařízením. Dá se očekávat negativní protireakce zejména ze strany televize Nova, která může požadovat náhradu nákladů na prodloužené šíření analogového vysílání. A jak patrno z předešlých případů, Nova se rozhodně bude bránit.

Zločinec Fridrich

Ředitel zpravodajství z Kavčích hor Milan Fridrich je na pranýři. Spekuluje se totiž o jeho možné kandidatuře na generálního ředitele Jiřího Janečka. A tak jsou jeho snahy po zásluze potrestány nejen bulvárními médii, ale hlavně seriórními těžkými českými novinami. Poslední označení "seriózní těžké" je však nutno brát s velkou nadsázkou nebo s doplňkem - rádo by, ne-li jako vtip. Novináři na Fridrichovi už nějaký den pracují. Položme si otázku: Propírali by ho tak intenzivně, kdyby nezvažoval "angažmá nejvyššího"? Asi ne. Možná by se jednou větou zmínili, že jel kdesi na dálnici moc rychle, ale spíš by jim to nestálo ani za zaznamenání. Také Fridrichův rozvod s kolegyní z televize Norou není tím pravým soustem pro média. Přestože oba lidé znají z obrazovky nebo z doslechu, nejsou těmi pravými celebritami. Celebritou se Fridrich stal právě až potom, co se provalilo, že si brousí zuby na post honorovaný měsíčně několika stovkami tísíc korun. To se pak i objektivní žurnalista z renomovaného českého deníku začne šťourat v soukromí s dojmem, že se to musí vědět. Vzpomeňme si, když byl ještě před několika týdny jediným kandidátem současný ředitel Janeček, vytáhli na něj novinářští moralisté jeho pradávnou komunistickou minulost. A hned několikrát, na pokračování. Ve veřejném nebo bulvárním zájmu?

Fischerova vláda se na úvod moc nepředvedla. Nechala si poradit od Mlynáře

Vláda se včera předvedla. Politiky dosazení "odborníci" si nespojili jedno s druhým či třetí se čtvrtým a smetli ze stolu zákon, který reflektuje evropskou směrnici o audiovizi. Když ji ČR nepřijme za svou, tedy nevpraví ji do svého práva, EU zdviženým prstem hrozí tresty. Po českém předsednictví s nálepkou svržené vlády to může být další podpora vtipného označení - Česká republika = Kocourkov nebo národ blbců.
Audiovizuální směrnice má upravit stávající vysílací legislativu zejména ve smyslu přidání Internetu mezi "sledované" segmenty mediálního trhu. Rada pro RTV by díky rozšířeným kompetencím mohla sledovat aktivity na světové síti a některé z nich pokutovat například za nevhodný program, šířený prostřednictvím streamovaného videa.
Za zablokováním navrhované legislativy stojí Vladimír Mlynář, který nyní figuruje po boku ministerského předsedy Jana Fischera v Úřadu vlády. Ano, Vladimír Mlynář, bývalý šéf již zaniklého resortu informatiky. Jeho snahy prý podpořila petice internetových společností v čele s Iinfo a přidruženého Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR).
Je to paradox. Za pro někoho pozitivní neregulaci Internetu (ať se reguluje sám) přijdou mediální společnosti o možnost tzv. product placementu, který by například mohl být velkou záplatou na probíhající ekonomickou krizi, která ničí provozovatele médií. Směrnice totiž tento nástroj prezentace produktů v médiích legalizuje.
Snad se Fischerův kabinet chytne za hlavu a začne přemýšlet. "Nováčci" prý v pondělí nebrali v úvahu ani přesvědčování vrchní ředitelky Ministerstva kultury Smolíkové, která se problematice mediálního práva soustavně věnuje.

Scénář pro Českou

Nad generálním ředitelem Janečkem se stahují mračna. Zelení vyzývají k jeho odchodu z funkce za to, že za "jeho vlády" ČT odvysílala předvolební spot Dělnické strany. Mimochodem: Více "dělnický" se však možná někomu zdál klip Strany zelených, považte: Šéf partaje Bursík na V3Sce mává vlajkou jak za starých časů na 1. máje. S jediným rozdílem: vlajka je zelená... To je však "pravdolásková tvář" zelených. Klipy, kterých je hned několik, obsahují i extremistickou složku. Zelený Rabas navrhuje "vyřešit" hradní otázku - se sekerou na Klause. Má takový klip co dělat na veřejnoprávní obrazovce? Janečkovi tato předvolební "kauza" nijak nepřidá. Ale prý je rozhodnuto. Jiří Janeček generálním na dalších šest let nebude. Kdo je žhavým kandidátem? Všimněte si, kdo z televize píše v posledních dnech do novin jako o život a "honí" body. Tu o mýtech politického zpravodajství, tu o službě veřejnosti nikoliv politikům nebo o zvednuté rukavici. Ano, je to šéf zpravodajství Milan Fridrich. Právě on by, podle posledních dohod, měl stanout v čele ČT. Znamená to, že Rada ČT nevybere generálního ředitele v první volbě a bude přijímat přihlášky do kola dalšího. Času má na to ještě dost. Janeček je tedy venku z kola stejně, jako další "nejžhavější" kandidáti Bobošíková, Klimeš nebo Chudárek. Uvolněné bude později místo ředitele zpravodajství. A nabídku už dostal Václav Moravec. Skočí po ní? Soudě podle toho, jak je ambiciózní, s největší pravděpodobností ano.

TV Public nebude dále vysílat v DVB-T

Proslýchá se, že lifestylová televize Public TV nebude dále vysílat v pozemním digitálním vysílání (DVB-T). Není zatím známo, proč se k tomu rozhodla, je však nutno uvést, že zemský digitál není pro Public hlavním standardem pro šíření signálu. Televize má totiž licenci pro vysílání na satelitu a v kabelových rozvodech. Prozatím volnou pozici v multiplexu 3 společnosti CDG využívá jen dočasně (pro tzv. převzaté vysílání), než dojde k jeho naplnění programy s licencí pro pozemní vysílání.

Česká televize mate voliče, komolí jména kandidátů do EP

Kdo si dnes přečetl stránky ČT24 zjistil, že si veřejnoprávní televize příliš nazakládá na přenosti, ač disponuje armádou těch, kteří mají dohlížet na obsah. Hlavně, že se management alibisticky hrne do trestních oznámení na neznámeho pachatele (viz volební klip Národní strany). Když jde ale o přesnost údajů o dalších kandidátech, nic se neděje. Nebo web ČT a ČT24 nemá kvalitního editora? To bych se divil... Možná jich má hned několik a to rovnou na druhou nebo na třetí. Neprecizní práce obsluhy webu ČT24 vyrobila z dlouholetého aktivního senátora (možná dokonce někdy až aktivistického a tedy viditelného a známého), bývalého šéfa Lidových novin a jejich nadace i spoluzakladatele Syndikátu novinářů JAROMÍRA Štětiny JAROSLAVA. Editor nezbystřil ani potom, když na stejnou stránku umístil přehled kandidátů hnutí Starostové a nezávislí, za které Štětina kandiduje. Na něm je totiž jméno v pořádku.
Druhou obětí se stal spoluzakladatel ODS, její bývalý místopředseda, ministr mezinárodních vztahů a pozdější šéf diplomacie a místopředseda vlády, senátor a aktuálně europoslanec Josef ZIELENIEC. Toho ČT přejmenovala na ZIELIENIECE. Jeho jméno je jistě jedno nejkomplikovanějších na české politické scéně, ale chybu udělala veřejnoprávní televize, která si to prostě nesmí dovolit. A to ani v jednom z výše uvedených případů. To se na mě nezlobte.
Malé části tvoří větší a ty tvoří celek - celek s chybami. Pak ať se šéfové ČT nediví, že jsou pod palbou kritiky.